Pepa Nos
Dětství prožil ve Vidnavě, je potomkem lidov
ého řezbáře. Je ženatý, má dceru Lucii, která také koncertuje a dvěma písničkami hostuje na albu Rok 2000 (1999).
Pepa Nos vystudoval gymnázium v Jeseníku. Na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci vydržel v roce 1967 jeden měsíc. Od roku (1968) studoval nejprve rok na jazykové škole v Ostravě, pak 5 let angličtinu a francouzštinu na univerzitě v Praze.
Od roku 1974 veřejně vystupuje, studium přerušil. Roku 1976 na podnět olomouckého kulturního inspektora Tylšara dostal půlroční zákaz činnosti od Středočeské krajské agentury za to, že si při vystoupení zul boty, tedy „svlékal se“. V roce 1982 mu bylo zakázáno se „zpíváním živit“ a zároveň proti němu bylo zahájeno trestní řízení (nedovolené podnikání, příživnictví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví). Roku 1982 se začal živit jako lektor angličtiny. Od roku 2000 pořádá festival Krylonoce na počest Karla Kryla. Předtím pořádal i komorní festival Nosova koliba na své chalupě ve Vlčkové na Zlínsku.
Pepa Nos zpívá převážně vlastní písničky. Do jeho repertoáru patří i přeložené písničky jiných autorů (The times they are changing od Boba Dylana) nebo zhudebněné básně (Když… Rudyarda Kiplinga v přebásnění Otokara Fischera, od Františka Gellnera Babička Málková, To je teď celá moudrost moje, Noc byla. Usnout nemoh‘ jsem…, od Jaroslava Durycha Básníku, básniku). Písničku Můj zpěv složil pro svoji dceru Lucii.
Mezi nejznámější Nosovy písničky patří Agent sí aj ej a Země je kulatá.
Hraje na kytaru, foukací harmoniku, občas i na klavír. Texty zasahují od filosofických, duchovních a společensko-kritických témat až k pohrávání si s jazykem a situacemi. Často improvizuje, texty i provedení jednotlivých písniček se postupně vyvíjejí a sotvakdy jsou na dvou různých koncertech stejné. Recenzenti se pokoušejí slovy často zachytit jeho hudební styl a hráčský projev, ovšem marně. To se musí slyšet, vidět, vnímat.